Jak to všechno začalo...

Jmenuji se Jiřina Vrábelová a jsem již v důchodu. Dříve jsem se starala v práci o malé děti v jeslích a poté o starší lidi v charitě, kde tohle všechno vlastně začalo. Když některý z mých klientů odešel a zůstalo po něm nějaké zvířátko, nedalo mi to, a musela jsem si jej vzít domů. Když jsem jezdila na pochůzky a viděla někde nějaké opuštěné zvířátko, musela jsem ho vzít domů také. Nemohla jsem se dívat na to, jak některá zvířátka trpěla, a to hlavně v zimě. Začala jsem je brát domů do tepla na půdu a časem jich začalo přibývat. Zlom se stal, když jsem se dozvěděla o týraných kočičkách a ty jsem už musela umístit do obytného prostoru. Aktuálně máme něco okolo 90 kočiček a koťátek, a číslo stále roste.

Každá z nich má svůj smutný příběh, ale já se snažím o to, aby měli šťastný konec a našli milující domov.

Všechny kočičky, které se u nás ocitnou musí na počátku do izolace. Posléze co nejdříve na veterinu, aby se zjistilo, jestli je kočička zdravá, nebo jestli potřebuje nějakou péči. Všechny kočičky automaticky necháváme odblešit (pokud je potřeba) a odčervit. V karanténě zůstávají kočičky zhruba tři týdny.

Kromě kočiček máme v Azylu také pár pejsků, poníka, kozičky a srnku.